Průběh bakalářské závěrečné zkoušky
(Japonská studia a Asijská studia – specializace Japanologie)

Nároky pro jednooborové i dvouoborové studium jsou stejné.
Bakalářská závěrečná zkouška (BZK) sestává ze zkoušky z japonského jazyka, japonské literatury, japonských dějin a japonské společnosti. BZK je hodnocena souhrnnou známkou za všechny její části.

Japonský jazyk
Zkouška z japonského jazyka sestává z písemného testu a ústní části.

a) Písemný test z japonského jazyka:
forma: výběr z možností, pouze v sekci znaky je vyžadována krátká tvořená odpověď (psaní i čtení)
časový limit: 60 minut
náročnost: odpovídající obsahu bakalářského studia (zhruba N2 JLPT)
Struktura testu: znaky a slovní zásoba (30%), gramatika (40%), zdvořilost (10%), porozumění čtenému textu (20%)
podmínka úspěšného složení: 60%
Pokud studující nedosáhne dané hranice, nemůže pokračovat v ústní části BZK.

b) Ústní zkouška z japonského jazyka:
– četba a překlad japonského textu odpovídající úrovni N2, který mají možnost přečíst si a připravit v době vyhrazené na přípravu spolu s vylosovanými otázkami na ostatní části BZK;
– interpretace vybraných gramatických jevů a jejich funkce v japonském jazyce;
– rozhovor v japonštině s japonskou lektorkou

Japonská literatura
– studenti si losují jednu otázku ze seznamu okruhů otázek z Japonské literatury a připraví se na ni v době vyhrazené na přípravu spolu s otázkami na ostatní části BZK;
– po zahájení BZK na zvolenou otázku odpovídají

Japonské dějiny
– studenti si losují jednu otázku ze seznamu okruhů otázek z Japonských dějin a připraví se na ni v době vyhrazené na přípravu spolu s otázkami na ostatní části BZK;
– po zahájení BZK na zvolenou otázku odpovídají

Japonská společnost
Studenti si losují jednu otázku ze seznamu okruhů otázek z Japonské společnosti a připraví se na ni v době vyhrazené na přípravu spolu s otázkami na ostatní části BZK;
– po zahájení BZK na zvolenou otázku odpovídají

Celková doba na přípravu japonského textu a otázek ze seznamu okruhů otázek: 15 minut před zahájením ústní části BZK.

Seznam okruhů otázek BZK

Japonská literatura

1. Nejstarší literární památky (kroniky a fudoki)
2. Japonská a čínsky psaná poezie v období Nara a Heian
3. Japonské literární deníky
4. Žánr monogatari v období Heian
5. Literární črty v období Heian a Kamakura
6. Legendy (secuwa) v období Heian a Kamakura
7. Válečné příběhy (gunki monogatari)
8. Prozaická tvorba v období Nanbokučó a Muromači
9. Řazená báseň (renga)
10. Prozaická tvorba na počátku období Tokugawa
11. Žánr ukijozóši
12. Poezie haikai v období Tokugawa
13. Literární žánry v 18. a v první polovině 19. století
14. Seidži šósecu a prozaická tvorba na počátku éry Meidži
15. Romantismus a realismus v moderní japonské literatuře
16. Specifika japonského naturalismu a wakušišósecu
17. Odpůrci japonského naturalismu
18. Autoři skupiny Širakaba
19. Různé podoby japonského modernismu
20. Japonská proletářská literatura
21. Literatura v době 2. světové války a v době okupace
22. 50. a 60. léta v japonské literatuře
23. Poválečná ženská literatura
24. Současná japonská literatura (70. až 90. léta)
25. Současná japonská literatura (po roce 2000)

Japonské dějiny

1. Japonský starověký stát v 7.-10. století (vzory a ideály; praktické fungování; hlavní političtí hráči; důl. postavy)
2. Kamakurský šógunát (vznik; hlavní instituce; přínosy; příčiny úpadku)
3. Ašikagský šógunát (počáteční potíže a úspěchy; mocenské mechanismy; příčiny úpadku)
4. Konsolidace vojenské vrstvy na přelomu 16. a 17. století (vojenská stránka; instituce; charakter nového režimu)
5. Tokugawský šógunát v 17. století (vznik; hlavní politické vztahy; hlavní témata (politika a společnost))
6. Šógunát v 18. století (reformní pokusy; Tanuma Okicugu; reformy Kansei)
7. Úpadek tokugawské moci v 1. pol. 19. století (hospodářské potíže; situace vazalů; zahraniční otázka; pád Tokugawů)
8. Otevření Japonska (hlavní pokusy o otevření; Perryho úloha; smlouvy s cizinci)
9. Reformy Meidži (první kroky nové vlády; stručně popis hlavních reforem do r. 1873)
10. Vnitřní mocenská konsolidace v období Meidži (rozkol 1873; charakter opozice; příprava Ústavy)
11. Japonská expanze na přelomu 19. a 20. století (hlavní válečné události; vztah vůči sousedům)
12. Japonsko a 1. světová válka (počáteční postoj; vztah vůči Číně; výsledky 1. sv. války pro Japonsko)
13. Japonská meziválečná zahraniční politika (Washingtonská konference; vztah k Číně a Mandžusku ve 20. letech)
14. Japonská meziválečná demokracie ve 20. letech (politické strany; společenské trendy)
15. Totalitarizace Japonska ve 30. letech 20. století (ultranacionalistické hnutí; negativa „demokracie“; vývoj v armádě)
16. Válka v Tichomoří do bitvy u Midway (1942) (diplomatická příprava; domácí vývoj; počáteční válečné úspěchy)
17. Válečná katastrofa (bitva u Midway; vojenské neúspěchy; vojenský závěr války, kapitulace)
18. Okupace Japonska (kapitulace; východiska a cíle; hlavní reformní kroky; geopolitické souvislosti)

Japonská společnost

1. Počátky koncepce nihondžinron v období Meidži
2. Formování koncepce nihondžinron v období Taišó a raném období Šówa
3. Nové přístupy ke studiu japonské společnosti v poválečném Japonsku (50. léta 20. století)
4. Vývoj koncepce nihondžinron v 60. a 70. letech 20. století
5. Nástup revizionismu: Od teorie nihondžinron ke koncepci nihonron
6. Hledání nových metodologických přístupů je studiu japonské společnosti v 21. století
7. Okupace Japonska a budování nového společenského systému
8. Japonsko v období tzv. „hospodářského zázraku“
9. „Zlatá“ 80. léta a jejich význam v soudobých dějinách Japonska
10. Krize japonské společnosti na přelomu tisíciletí – hrozby a výzvy
11. Demografická struktura současné japonské společnosti
12. Postavení ženy v současné japonské společnosti a krize japonské rodiny
13. Postavení národnostních menšin a problém diskriminace v současném Japonsku
14. Problém sociálního vyloučení v současném Japonsku
15. Politické reformy v současném Japonsku – problémy a perspektivy
16. Ekonomický systém a hospodářská politika současného Japonska
17. Regionální politika a problémy regionální správy v současném Japonsku
18. Sociální politika v současném Japonsku
19. Energetická politika a životní prostředí v současném Japonsku
20. Aktuální problémy japonského vzdělávacího systému
21. Občanská společnost a postavení tzv. „třetího“ sektoru v současném Japonsku
22. Role náboženství v životě současných Japonců
23. Nacionalismus a terorismus v současném Japonsku
24. Role masmédií v současné japonské společnosti
25. Mezinárodní vztahy Japonska, vnější hrozby a bezpečností politika

Průběh státní závěrečné zkoušky
(Asijská studia – specializace Japanologie)

Nároky pro jednooborové i dvouoborové studium jsou stejné.
Státní závěrečná zkouška (SZZK) probíhá formou diskuse o problematice vztahující se ke zvolenému modulu a odbornému zaměření studenta/ky.

Modul japonská lingvistika a literatura
– diskuse o problematice vztahující se k japonské lingvistice a japonské literatuře v rozsahu magisterského studia;
– hodnocena je schopnost spojovat dílčí poznatky do větších celků a rozpoznat hlubší souvislosti napříč zvolenou specializací.

Modul japonské dějiny a společnost
– diskuse o problematice vztahující se k japonským dějinám a japonské společnosti v rozsahu magisterského studia;
– hodnocena je schopnost spojovat dílčí poznatky do větších celků a rozpoznat hlubší souvislosti napříč zvolenou specializací.