Japanologie

Postup při zadávání bakalářských prací

Postup při zadávání bakalářských prací

 

Student si v průběhu 2. ročníku zvolí oblast, ze které chce vybírat téma svojí bakalářské práce:
Japonský jazyk a jazykověda – dr. Petra Kanasugi, Mgr. Tereza Lutovská
Japonská literatura – dr. Martina Tirala
Japonská společnost, soudobé dějiny – doc. Jan Sýkora
Předmoderní a moderní japonské dějiny – dr. David Labus

Dále postupuje následujícím způsobem:

a) Vybere si jedno z vypsaných širších témat v SISu a kontaktuje příslušného vyučujícího před koncem 2. semestru 2. ročníku studia (do 24.6.), že má o toto téma zájem.

b) Student do konce 2. semestru 2. ročníku osloví vyučujícího s tématem, které vypracoval na základě vlastní četby, rešerše již obhájených prací v SISu nebo rešerše na Ukaž, Google Scholar apod.

Po prvotní konzultaci má student během letních prázdnin prostor rozhodnout se pro konkrétní zadání případně načíst doporučenou literaturu tak, aby se na začátku zimního semestru třetího ročníku k tématu práce doplnilo podrobné zadání (varianta a), nebo aby mohla být práce buď nově zanesena do SISu.

Bakalářská závěrečná zkouška (BZK) Asijská studia - japanologie

Průběh bakalářské závěrečné zkoušky
(Japonská studia a Asijská studia – specializace Japanologie)

 

Nároky pro jednooborové i dvouoborové studium jsou stejné.
Bakalářská závěrečná zkouška (BZK) sestává ze zkoušky z japonského jazyka, japonské literatury, japonských dějin a japonské společnosti. BZK je hodnocena souhrnnou známkou za všechny její části.

Japonský jazyk
Zkouška z japonského jazyka sestává z písemného testu a ústní části.

a) Písemný test z japonského jazyka:
forma: výběr z možností, pouze v sekci znaky je vyžadována krátká tvořená odpověď (psaní i čtení)
časový limit: 60 minut
náročnost: odpovídající obsahu bakalářského studia (zhruba N2 JLPT)
Struktura testu: znaky a slovní zásoba (30%), gramatika (40%), zdvořilost (10%), porozumění čtenému textu (20%)
podmínka úspěšného složení: 60%
Pokud studující nedosáhne dané hranice, nemůže pokračovat v ústní části BZK.

b) Ústní zkouška z japonského jazyka:
– četba a překlad japonského textu odpovídající úrovni N2, který mají možnost přečíst si a připravit v době vyhrazené na přípravu spolu s vylosovanými otázkami na ostatní části BZK;
– interpretace vybraných gramatických jevů a jejich funkce v japonském jazyce;
– rozhovor v japonštině s japonskou lektorkou

Japonská literatura
– studenti si losují jednu otázku ze seznamu okruhů otázek z Japonské literatury a připraví se na ni v době vyhrazené na přípravu spolu s otázkami na ostatní části BZK;
– po zahájení BZK na zvolenou otázku odpovídají

Japonské dějiny
– studenti si losují jednu otázku ze seznamu okruhů otázek z Japonských dějin a připraví se na ni v době vyhrazené na přípravu spolu s otázkami na ostatní části BZK;
– po zahájení BZK na zvolenou otázku odpovídají

Japonská společnost
Studenti si losují jednu otázku ze seznamu okruhů otázek z Japonské společnosti a připraví se na ni v době vyhrazené na přípravu spolu s otázkami na ostatní části BZK;
– po zahájení BZK na zvolenou otázku odpovídají

Celková doba na přípravu japonského textu a otázek ze seznamu okruhů otázek: 15 minut před zahájením ústní části BZK.

Seznam okruhů otázek BZK


Japonská literatura

  1. Nejstarší literární památky (kroniky a fudoki)
  2. Japonská a čínsky psaná poezie v období Nara a Heian
  3. Japonské literární deníky
  4. Žánr monogatari v období Heian
  5. Literární črty v období Heian a Kamakura
  6. Legendy (secuwa) v období Heian a Kamakura
  7. Válečné příběhy (gunki monogatari)
  8. Prozaická tvorba v období Nanbokučó a Muromači
  9. Řazená báseň (renga)
  10. Prozaická tvorba na počátku období Tokugawa
  11. Žánr ukijozóši
  12. Poezie haikai v období Tokugawa
  13. Literární žánry v 18. a v první polovině 19. století
  14. Seidži šósecu a prozaická tvorba na počátku éry Meidži
  15. Romantismus a realismus v moderní japonské literatuře
  16. Specifika japonského naturalismu a wakušišósecu
  17. Odpůrci japonského naturalismu
  18. Autoři skupiny Širakaba
  19. Různé podoby japonského modernismu
  20. Japonská proletářská literatura
  21. Literatura v době 2. světové války a v době okupace
  22. 50. a 60. léta v japonské literatuře
  23. Poválečná ženská literatura
  24. Současná japonská literatura (70. až 90. léta)
  25. Současná japonská literatura (po roce 2000)


Japonské dějiny

  1. Japonský starověký stát v 7.-10. století (vzory a ideály; praktické fungování; hlavní političtí hráči; důl. postavy)
  2. Kamakurský šógunát (vznik; hlavní instituce; přínosy; příčiny úpadku)
  3. Ašikagský šógunát (počáteční potíže a úspěchy; mocenské mechanismy; příčiny úpadku)
  4. Konsolidace vojenské vrstvy na přelomu 16. a 17. století (vojenská stránka; instituce; charakter nového režimu)
  5. Tokugawský šógunát v 17. století (vznik; hlavní politické vztahy; hlavní témata (politika a společnost))
  6. Šógunát v 18. století (reformní pokusy; Tanuma Okicugu; reformy Kansei)
  7. Úpadek tokugawské moci v 1. pol. 19. století (hospodářské potíže; situace vazalů; zahraniční otázka; pád Tokugawů)
  8. Otevření Japonska (hlavní pokusy o otevření; Perryho úloha; smlouvy s cizinci)
  9. Reformy Meidži (první kroky nové vlády; stručně popis hlavních reforem do r. 1873)
  10. Vnitřní mocenská konsolidace v období Meidži (rozkol 1873; charakter opozice; příprava Ústavy)
  11. Japonská expanze na přelomu 19. a 20. století (hlavní válečné události; vztah vůči sousedům)
  12. Japonsko a 1. světová válka (počáteční postoj; vztah vůči Číně; výsledky 1. sv. války pro Japonsko)
  13. Japonská meziválečná zahraniční politika (Washingtonská konference; vztah k Číně a Mandžusku ve 20. letech)
  14. Japonská meziválečná demokracie ve 20. letech (politické strany; společenské trendy)
  15. Totalitarizace Japonska ve 30. letech 20. století (ultranacionalistické hnutí; negativa „demokracie“; vývoj v armádě)
  16. Válka v Tichomoří do bitvy u Midway (1942) (diplomatická příprava; domácí vývoj; počáteční válečné úspěchy)
  17. Válečná katastrofa (bitva u Midway; vojenské neúspěchy; vojenský závěr války, kapitulace)
  18. Okupace Japonska (kapitulace; východiska a cíle; hlavní reformní kroky; geopolitické souvislosti)


Japonská společnost

  1. Počátky koncepce nihondžinron v období Meidži
  2. Formování koncepce nihondžinron v období Taišó a raném období Šówa
  3. Nové přístupy ke studiu japonské společnosti v poválečném Japonsku (50. léta 20. století)
  4. Vývoj koncepce nihondžinron v 60. a 70. letech 20. století
  5. Nástup revizionismu: Od teorie nihondžinron ke koncepci nihonron
  6. Hledání nových metodologických přístupů je studiu japonské společnosti v 21. století
  7. Okupace Japonska a budování nového společenského systému
  8. Japonsko v období tzv. „hospodářského zázraku“
  9. „Zlatá“ 80. léta a jejich význam v soudobých dějinách Japonska
  10. Krize japonské společnosti na přelomu tisíciletí – hrozby a výzvy
  11. Demografická struktura současné japonské společnosti
  12. Postavení ženy v současné japonské společnosti a krize japonské rodiny
  13. Postavení národnostních menšin a problém diskriminace v současném Japonsku
  14. Problém sociálního vyloučení v současném Japonsku
  15. Politické reformy v současném Japonsku – problémy a perspektivy
  16. Ekonomický systém a hospodářská politika současného Japonska
  17. Regionální politika a problémy regionální správy v současném Japonsku
  18. Sociální politika v současném Japonsku
  19. Energetická politika a životní prostředí v současném Japonsku
  20. Aktuální problémy japonského vzdělávacího systému
  21. Občanská společnost a postavení tzv. „třetího“ sektoru v současném Japonsku
  22. Role náboženství v životě současných Japonců
  23. Nacionalismus a terorismus v současném Japonsku
  24. Role masmédií v současné japonské společnosti
  25. Mezinárodní vztahy Japonska, vnější hrozby a bezpečností politika
Státní závěrečná zkouška (SZZK) Asijská studia - japanologie

Průběh státní závěrečné zkoušky
(Asijská studia – specializace Japanologie)

 

Nároky pro jednooborové i dvouoborové studium jsou stejné.
Státní závěrečná zkouška (SZZK) probíhá formou diskuse o problematice vztahující se ke zvolenému modulu a odbornému zaměření studenta/ky.

Modul japonská lingvistika a literatura
– diskuse o problematice vztahující se k japonské lingvistice a japonské literatuře v rozsahu magisterského studia;
– hodnocena je schopnost spojovat dílčí poznatky do větších celků a rozpoznat hlubší souvislosti napříč zvolenou specializací.

Modul japonské dějiny a společnost
– diskuse o problematice vztahující se k japonským dějinám a japonské společnosti v rozsahu magisterského studia;
– hodnocena je schopnost spojovat dílčí poznatky do větších celků a rozpoznat hlubší souvislosti napříč zvolenou specializací.