O ústavu

Ústav asijských studií zajišťuje výuku sedmi specializací (oborů):

Indologie

Tibetanistika

Mongolistika

Indonesistika

Vietnamistika

Koreanistika

Japanologie

Jednotlivé specializace nabízené naším ústavem spojuje tematická osobitost a jedinečnost z hlediska možností jejich studia v rámci České republiky a do značné míry i v evropském kontextu. Nalézáme tak ohlasy jak v zemích našeho zájmu, tak i v rámci Evropy, ostatních asijských zemích či USA. U všech specializací je kladen důraz zejména na zvládnutí jazyka, což je podmínkou smysluplného využití metodologických postupů obecných disciplín (lingvistika, historie, literární věda, antropologie) při poznávání odlišných kultur. Zvládnutí jazyka v konkrétních podmínkách jednotlivých oborů znamená nejen znalost jeho písemných a hovorových variant, ale také obeznámenost se souvislostmi náboženskými, historickými a literárními. Důraz je kladen i na praktickou schopnost absolventa pohybovat se v daném prostředí a být tak schopen vést jednání s partnery cílových zemí či provádět vlastní výzkum.

Studium absolventům umožňuje pronikat pod povrchní náhledy na společnosti svým založením velmi odlišné.

Uplatnění našich absolventů je velmi široké, od vědecké práce v daném oboru přes literární a překladatelskou činnost až po práci v diplomatických službách, charitativních organizacích, médiích, na ministerstvech či jiných složkách státní správy až po korporátní segment obchodující s cílovými oblastmi. I to dokazuje, že vzdělání na našem ústavu přináší nejen obecné poznatky a jazykové kompetence ve zvolené specializaci, ale rovněž rozvíjí kritické myšlení a schopnost vnímat odlišné kultury v jejich jedinečnosti. Šíře možného uplatnění absolventa se dále násobí kombinací studia jednotlivých specializací s dalšími, jakými jsou například jazykověda, anglistika, historie, etnologie, religionistika, politologie atd.

Doktorské studium pak nabízí v širším mezioborovém formátu další orientalistické specializace (Dějiny a kultury Asie a Afriky, Jazyky Asie a Afriky, Teorie a dějiny literatur Asie a Afriky).

Mimo to vydáváme také mezinárodní periodika Pandanus a Mongolica Pragensia.

Historie

Počátky studia Dálného východu na FF UK sahají do konce 19. století, kdy zde působil orientalista Rudolf Dvořák (1860–1920), který vedle dalších oborů také vynikl jako sinolog. Naše obory se postupně etablovaly až po 2. světové válce: 1945 sinologie, 1947 japanologie, 1950 koreanistika, 1961 vietnamistika. V 60. letech se přední představitelé těchto oborů prosadili mezinárodně a se jménem Jaroslava Průška (1906–1980) je spojen vznik specifické Pražské školy, která metodologicky obohatila zejména studium moderní čínské literatury a kultury v perspektivě transformace bohaté východoasijské kulturní tradice po setkání se Západem.

Samotný Ústav Dálného východu vznikl v roce 1993 z původního oddělení Dálného východu Katedry věd o zemích Asie a Afriky. Od 90. let se významně rozvíjí, bakalářské a magisterské obory se otevírají zpravidla každý rok. Téměř všichni současní členové ÚAS začali na ústavu pracovat až po roce 1989, řada absolventů ÚDLV z této doby vede dálněvýchodní obory na dalších univerzitách a výzkumných institucích v ČR a na Slovensku.

V roce 2019 došlo ke sloučení Ústavu Dálného východu a Ústavu Jižní a Centrální Asie, přičemž vznikl všeobjímající Ústav asijských studií ze kterého zůstala vydělena pouze Katedra sinologie.

Hlavní oblasti výzkumu

Indologie

  • indický jazykový svaz z hlediska synchronie a diachronie, především problémy gramatického systému indických jazyků (hindština, tamilština)
  •  vztahy drávidských jazyků k jazykům altajským
  •  přírodní symbolika v literatuře, umění, mytologii a rituálu (rovněž ve srovnávací perspektivě, vedle indických literatur i jiné literatury Asie, a také česká literatura, především O. Březina v kontextu širších březinovských studií)
  •  etnografický výzkum zaměřený na orální tradici s cílem zachytit ji v kontextu vývoje oblasti jihoindického pohoří Nílgiri
  •  moderní indická společnost, zejména politický vývoj od r. 1947, geneze indického nacionalismu, problematika vztahů mezi náboženskými komunitami
  •  ekonomika Indie – pro potřeby pedagogické (rozšíření znalostí studentů, vedoucí k jejich dobré orientaci v této důležité problematice)

Tibetanistika

  • gramatický systém moderní lhasské tibetštiny
  • ohrožené náboženské tradice v okrajových částech etnického Tibetu (Dolpo, Amdo), historie náboženských tradic Tibetu

Mongolistika

  • etnografie komunikace u mongolských nomádů: metaforika nomádské řeči v Mongolsku a obrazomalebná slova (iconopoeia) jako klíč k modalitě v komunikaci; interpretace metafor Tajné kroniky Mongolů – diachronický pohled na komunikační chování
  • sociolingvistická situace v moderní mongolštině: lexikální a syntaktické změny v mongolštině v souvislosti s novými komunikačními situacemi, dynamika cizí slovní zásoby v současné mongolštině a jazykové plánování v Mongolsku
  • opakované dlouhodobé terénní výzkumy v centrální Asii, do nichž jsou v současnosti intenzivně zapojeni studenti magisterského a doktorského studia – výzkum šamanských obřadů, snů nomádů; dokumentace materiální kultury jednotlivých etnik
  • sběr jazykového materiálu mongolských a maňdžu-tunguských jazyků (např. monguor, šive), záznam orální tradice každodennosti

Indonesistika

  • etnografický výzkum v terénu – oblast Tana Toraja, Sulawesi, Indonésie
  • pořizování a následné analýzy nahrávek unikátních rozhovorů s jedním z posledních znalců autochtonního náboženství Toradžů
  • komparace a interpretace původních a současných rituálů Toradžů – zejména funerálních a svatebních obřadů

Vietnamistika

Koreanistika

Japanologie

Úvod > Ústav > O ústavu