Obhajoba i celá SZZK jsou veřejné.

Obhajoba bakalářské práce

Nároky jsou stejné pro jedno- i dvouoborové studium.

Poznámka k zadávání bakalářské práce

Zadávání prací se řídí mj. opatřením děkana č. 21/2010. Práce se považuje za odevzdanou až tehdy, když je odevzdána v elektronické podobě. Práce se odevzdává nejpozději tři týdny před obhajobou. Za zadání ručí vedoucí práce a potvrzuje je ředitel ÚAS.

Cíl bakalářské práce

Bakalářská práce má prokázat, že student zvládl věcnou stránku tematiky v rámci zvolené specializace (jazykovědné, literárně historické, historické a kulturní), je schopen pracovat na základní úrovni s korejskými prameny a dokáže své poznatky prezentovat v náležité formě s odkazy na odbornou literaturu v evropských jazycích. Práce nemusí nutně obsahovat nové závěry, má prokázat schopnost orientovat se v materiálech a interpretacích.

Rozsah práce pro obor je akreditací stanoven na 60 NS. Do těchto se nepočítají přílohy, ať již jde o demonstrační překlad, obrazový materiál, grafy apod.

Zadávání bakalářských prací

Témata prací se nutně vztahují ke studovanému oboru a jeho rozsahu, vycházejí také z možností oboru. Téma práce volí student podle svého zájmu a po základní rešerši oslovuje příslušného vyučujícího, který má k tématu nejblíže. Téma může být modifikováno podle připomínek vedoucího už při jeho formulování. Po zadání může být téma změněno, resp. specifikováno. Pokud dojde k silnému odchýlení od tématu během plnění práce, je zapotřebí toto ošetřit žádostí k vedení fakulty.

Státní závěrečná zkouška – jednooborové studium

SZZK sestává ze dvou částí: obhajoby bakalářské práce a ústní zkoušky, která se neliší u jedno- a dvouoborového studijního plánu.

Ústní část SZZK u jednooborového studia zahrnuje:

Korejský jazyk

Cíle a náplň

Cílem je prokázat praktickou i teoretickou znalost moderního korejského jazyka slovem i na relevantní úrovni v několika částech.

Cílem praktické části je prokázat schopnost komunikace v korejském jazyce na středně pokročilé úrovni, samostatné práce s textem odborného a publicistického stylu (interpretace a shrnutí porozuměného obsahu), gramatického rozboru jednotlivých vět a jejich funkčně adekvátního překladu do českého jazyka. V teoretické části student prokazuje obecné jazykovědné znalosti týkající se korejského jazyka a písma a schopnost tyto znalosti uceleně podat s použitím příslušné terminologie.

Průběh zkoušky

Praktická část – korejsky (bez použití slovníku):

1. Krátká souvislá prezentace bakalářské práce (téma, zpracování, výsledky), zhodnocení studia a perspektivy (další studijní plány, uplatnění v praxi apod.), reakce na případné doplňující otázky – 5 minut.
2. Četba části lehčího odborného, populárně naučného, či publicistického textu z oboru humanitních a sociálních věd, popř. kultury; ústní shrnutí obsahu – 10 – 15 minut.
3. Větný rozbor vybrané pasáže a překlad do českého jazyka –  5 minut.

Teoretická část – česky:

Student losuje jednu z 30 otázek z oblasti korejského jazyka a písma v rozsahu přednášek Úvod do studia korejského jazyka, Gramatika korejštiny 1, 2 a doporučené literatury, zejména monografií Gramatika korejského jazyka (V. Pucek), Jazyková politika v Koreji (V. Pucek, M. Bušková) a Lexikologie korejštiny (V. Pucek) – 10 min.

Celkový čas zkoušky se pohybuje v rozmezí 30-35 minut (bez příprav).

Dějiny Koreje

Cíle a náplň

Předpokládá se orientace v celých korejských dějinách v rozsahu relevantních kursů a povinné literatury. Student prokazuje znalost problematiky v širším kontextu a souvislostech regionu Dálného východu. 

Průběh zkoušky

Student losuje dvě z 25 otázek a odpovídá na ně buď na místě, nebo po kratší, maximálně však desetiminutové přípravě. Celková doba zkoušky včetně přípravy nepřesáhne 30 minut.

Dějiny korejské literatury

Cíle a náplň

Student prokáže znalost dějin korejské literatury v plné šíři v rozsahu povinných a povinně volitelných přednášek se základní orientací v klasické literatuře a myšlení DV. Student prokáže schopnost interpretace vybraných titulů starší, nebo moderní literatury.

Průběh zkoušky

1. Student losuje dvě z 25 otázek a odpovídá na ně buď na místě, nebo po kratší, maximálně však desetiminutové přípravě.
2. Pro praktickou část zkoušky student volí tři díla starší, nebo moderní korejské literatury s tím, že komise vybere jedno z nich pro interpretaci.

Celková doba zkoušky včetně přípravy nepřesáhne 30 minut.

Státní závěrečná zkouška – dvouoborové studium

Korejský jazyk

Náplň i průběh zkoušky je totožný se zkouškou Korejský jazyk jednooborového studia.

Dějiny Koreje

Náplň i průběh zkoušky je totožný se zkouškou Dějiny Koreje jednooborového studia.

Dějiny korejské literatury

Náplň i průběh zkoušky jsou totožné se zkouškou Dějiny korejské literatury jednooborového studia.

Okruhy otázek k BZZK – Korejský jazyk

1. Genealogie korejštiny – teorie příbuznosti a zařazení do jazykové rodiny
2. Typologická charakteristika korejštiny – převládající rysy korejštiny z hlediska morfologické a syntaktické typologie
3. Fonetický a fonologický systém korejštiny (ve srovnání s češtinou)
4. Systémy písma v Koreji před vytvořením korejského písma hunmindžǒngǔm (idu, hjangčchal, kugjǒl)
5. Korejské písmo hunmindžǒngǔm – okolnosti vzniku, charakteristika z hlediska teorie písma, popis grafémů a jejich systému
6. Jazyková politika v Koreji na konci 19. století a v první polovině 20. století (hanmun, hangul, kugǒ, jazykové normy)
7. Systém slovních druhů ve standardní mluvnici korejštiny (kritéria, problémy)
8. Jmenné výrazy v korejštině – sémantická, morfologická a syntaktická charakteristika, kategorizace; gramatické kategorie spojené se jmény
9. Zájmena – druhy, užití
10. Číslovky a číselné výrazy
11. Jmenné partikule – dělení, funkce, spojování
12. Závislá/neúplná substantiva – dělení, vazby
13. Jmenné postpozice – morfologická a syntaktická charakteristika, užití
14. Nesklonná adjektiva (atributivy)
15. Adverbia a adverbiální výrazy – druhy, tvoření
16. Verbální výrazy v korejštině – sémantická, morfologická a syntaktická charakteristika, kategorizace
17. Systém slovesných koncovek – druhy, vyjadřované kategorie
18. Slovesné postpozice
19. Zdvořilostní systém v korejštině
20. Kategorie času v korejštině a prostředky jejího vyjádření
21. Kategorie vidu (dokonavost, trvání, opakování atd.)
22. Slovesný rod (aktivum, pasivum, kauzativum) – způsoby vyjádření, větné transformace
23. Transformační koncovky (nominální, adverbiální, adjektivní transformace)
24. Slovesný způsob a výpovědní typy vět
25. Větné členy a jejich vyjádření
26. Souvětí souřadné (slučovací, odporovací, vylučovací)
27. Souvětí podřadné – vedlejší věty časové, přípustkové, podmínkové, účelové…
28. Souvětí podřadné – vedlejší věty podmětné, předmětné a přívlastkové
29. Přímá a nepřímá řeč – vyjádření, zkrácené formy
30. Korejská slovní zásoba z hlediska původu slov; příklady odvozování slov pomocí prefixace a sufixace

Okruhy otázek k BZZK – Dějiny korejské literatury

Student si losuje jednu otázku ze starší literatury (1-10), druhou z moderní (11-25).

1. Shrňte dochované žánry staré literatury (Samguk a Tchongil Silla), pokuste se je charakterizovat podle systému zápisu, doby vzniku a doby zapsání, s ohledem na převládající kulturní a náboženské vlivy.
2. První korejské kroniky, jejich uspořádání, náplň a interpretace dějin: jaký vliv měly ve středověku a jaký na prahu moderní doby?
3. Literátská literatura doby Korjŏ a raného Čosŏnu. Co se psalo, proč a jak? Jaké žánry byly oblíbené elitou, jaké vznikaly pro vzdělávání a kontrolu „lidu“?
4. První prózy: Korjŏ a raný Čosŏn (pchäsŏl, jadam, Kim Sisǔp a mongjurok). Tvůrci a čtenáři.
5. Zobrazení korejsko-japonské války v populárních příbězích středověku, jednotlivých denících a literátských spisech, redukce tématu po otevření země a za japonské okupace.
6. Dva domácí poetické žánry sidžo a kasa, jejich preskripce, tvůrci a vývoj, včetně překladů.
7. Konvence zábavné prózy: autoři, čtenáři, kánon, schémata. Nejpopulárnější odrůdy kodä sosŏl a jejich vazba na současnost (předělávky).
8. Sim Čchŏng a Čchunghjang jako ikonické postavy prózy pro ženy. Žánr pchansori, jeho forma, vývoj, důležitost předloh a zpěváků.
9. Využití staré prózy v moderní historii, literatuře a filmu, resp. staré poetické žánry ve 20. století.
10. Literatura v klasické čínštině (hanmun) a literatura v korejštině (hangǔl): kdy se jaká větev prosazovala, jaká měla specifika, jaké autory a jak byl tento stav přeznačen v moderní době?
11. První díla přechodové a moderní korejské literatury a jejich vztah k tradici. Nové postavy a „poselství“ (osvícenské biografie, sin sosŏl a Mudžŏng).
12. Generace 20. let a 30. let 20. století, autoři, vlivy, směry, proudy, klíčová díla.
13. Levicová literatura první poloviny 20. století a její pokračování po rozdělení země. Autoři, vlivy, emblematická díla.
14. Korejský naturalismus, jeho představitelé a díla, estetické koncepty, forma a postavy.
15. Generace 30. let korejské moderní literatury, autoři, směry, proudy, klíčová díla, celková situace literatury 30. let v souvislosti s japonskou politikou.
16. Korejská válka jako klíčové téma poválečné literatury v obou částech země, jeho tabu a vývoj.
17. Generace 60. let 20. století: klíčové postavy, díla a návaznost na dobu, divadlo a film jako povolené součásti kultury.
18. Sociální témata 70. a 80. let – autoři, díla a jejich mytizace v současném pojetí literární kritiky.
19. Typy mužských i ženských postav v průběhu 20. století, genderové stereotypy a pokusy o jejich rozbití.
20. Ženské spisovatelky a vývoj jejich vnímání v průběhu 20. století dodnes. Zajímavé postavy, díla a kvalita.
21. Korejská literatura v kontextu světové – úspěšnost v zahraničí (jména, díla, trendy).
22. Žánry korejské prózy (povídka a román) ve vývoji, vztah k tradici a moderně. Témata, postavy, zpracování.
23. Univerzální a úniková témata korejské prózy 20. století. Využití klasického nastavení snu, romance, války. Jaké koncepty se prosazují s korejskou vlnou a jak se má projevovat han, čŏng a další?
24. Nové proudy a žánry v současné literatuře: mezníky, charakteristiky, vliv demokratizace na literaturu a konkrétní žánry. Nedělená literatura.
25. Literatura KLDR: vývoj, propojenost s ideologií, charakteristika období a kult vůdců.

Okruhy otázek k BZZK – Dějiny Koreje

Student si losuje jednu otázku z předmoderních (1-12), druhou z moderních dějin (13-25).

1. Politické a společenské uspořádání Silly a Sjednocené Silly, vztahy s okolními státy (včetně Kogurjŏ a Päkče) a kulturní dědictví.
2. Geopolitická problematika severního území – charakteristika států Kogurjo a Parhä a geopolitické změny a spory v severním regionu.
3. Tributární vztahy jako politika regionu Dálného Východu – jak fungovaly, výhody a nevýhody v jednotlivých historických obdobích (z pohledu korejských států).
4. (Neo)konfucianismus v historické perspektivě – vliv na politický a úřednický systém na Korejském poloostrově.
5. Historická specifika Korja z hlediska politického systému a společenského uspořádání.
6. Založení nové dynastie I (království Čosŏn) a změny v politickém uspořádání státu oproti Korju.
7. Králové Čosŏnu a jejich moc (pravomoci i omezení) s příklady panovníků, kteří významně ovlivnili podobu státu či společnosti.
8. Vojenské konflikty Čosŏnu s okolními státy a jejich politické a kulturní důsledky.
9. Vnitřní politické změny v druhé polovině 19. století za vlády Täwŏnguna a Kodžonga (do roku 1897).
10. Pronikání západních vlivů a křesťanství na poloostrov a vliv misionářů na korejskou politiku druhé poloviny 19. století.
11. První snahy o otevření Koreje diplomacii a mezinárodnímu obchodu, první mezinárodní smlouvy, jejich charakter a důsledky.
12. Japonská agrese a odboj proti ní v první dekádě 20. století.
13. Popište a srovnejte první dvě fáze japonské okupace z hlediska struktury státu a společnosti.
14. Korejské aktivity kulturního nacionalismu a korejský odboj proti anexi.
15. Třetí fáze japonské okupace a vliv válečné politiky na Koreu.
16. Vznik korejských států po druhé světové válce a úloha mocností.
17. Korejská válka – příčiny, průběh a důsledky v historické perspektivě.
18. KLDR – vnitřní politika a proměny v politickém uspořádání od založení do roku 1972.
19. Opresivní režimy Korejské republiky – vnitřní a vnější politika I Sŭngmana a Pak Čŏnghŭiho.
20. Modernizace Korejské republiky – jak a kdy k modernizaci dochází, přímé příčiny i důsledky.
21. Čŏn Tuhwan a konec diktatury v Korejské republice – vnitřní politika a demokratizační hnutí ve společnosti (příčiny a důsledky).
22. Korejský dialog – od kdy funguje, co řeší a jaké má perspektivy.
23. Mezinárodní vztahy KLDR od 90. let – charakteristika postoje KLDR ke světovým mocnostem a mocností ke KLDR.
24. KR v době globalizace – hlavní politické změny po roce 1990, zahraniční vztahy, významné momenty.
25. Mezinárodní vztahy v regionu: KR, KLDR, ČLR a Japonsko (klíčové momenty, základní rysy).