Ústav Blízkého východu a Afriky, Ústav Dálného východu a Ústav jižní a centrální Asie
si vás dovolují pozvat na konferenci
Nové výzkumy v orientalistice VII.,
která se koná v pátek 24. dubna 2015, 9:30-12:00 hod., Historický kabinet, nám. Jana Palacha 2, č.m. 203.
Na konferenci programu PRVOUK Orientalistika a afrikanistika vystoupí mladí vědečtí pracovníci z oborů arabistika, indologie, japanistika a koreanistika. Všichni jsou srdečně zváni.
Program:
9.30 – 10.00
Předsedající: Miriam Löwensteinová
Jana Hajzlerová: Ideologie a vyprávěné světy: zpravodajská média jako nástroj propagandy v Severní Koreji
10.00 – 10.40
Předsedající: Luboš Kropáček
Kestrina Peza: Bektášíja – vývoj řádu u albánského obyvatelstva na Balkáně od založení do současnosti10.50 – 11.20
Předsedající: Svetislav Kostić
Helena Hadvigová: Reduplikácia v hindčine
11.20 – 11.50
Předsedající: Veronika Kapišovská
Jiří Hes: Magtaal – charakteristika a společenská role mongolské oslavné písně
11.50 – 12.00 Závěrečná shrnutí
Abstrakty
Ideologie a vyprávěné světy: zpravodajská média jako nástroj propagandy v Severní Koreji
Jana Hajzlerová
Příspěvek má za cíl představit záměr disertační práce, ve které absolventka oborů koreanistika a mediální studia analyzuje obsahy severokorejských zpravodajských médií jako zdroj zkoumání a pochopení ideologie tamějšího režimu. Autorka seznámí posluchače s mediální krajinou KLDR, představí možné případové studie jednotlivých mediálních typů a vysvětlí zvolené metodologické přístupy k jejich analýze. Doktorský výzkum řešitelky, jehož organizační osou je přístup k ideologii jako souboru nástrojů k uspořádání světa, aspiruje na odhalení ideologického potenciálu jazykových a diskurzivních konstrukcí, které se opakovaně objevují v severokorejských mediích, a na popis světa, který tato mediální sdělení čtenáři vypráví.
Islám se u albánského obyvatelstva rozšířil nejen ve svém hlavním sunnitském směru, ale i ve formě sekt nebo taríq směru šíca, kdy nejrozšířenější je taríqa bektášíja. Taríqa (neboli řád) bektášija je súfijský směr islámu, který vnímá nedogmaticky původní doktrínu islámu. Samotný termín taríqa znamená „cesta“ nebo „způsob“, je to cesta k čistší víře k Bohu, ale i odříkání se světského života a prožívání nového života v rámci bratrstva stejné smýšlejících.
Zakladatelem Bektášíje a jejím ochráncem je Hádži Bektáš Walí (nar. v roce 1249), který koncem 13. století přišel z Persie do turecké Anatólie. Hlavní roli na vzniku nových idejí u Hádži Bektáše Walího hrály jeho kontakty s buddhismem a hinduismem v době jeho cestování po Indii, Tibetu a Číně. Od začátku se tento řád choval velmi liberálně (žena má stejné postavení jako muž v řádu atd.) a v různých aspektech byl velmi blízko křesťanství. Bektášíja uznává trojici Alláh – Muhammad – Alí, ale na rozdíl od křesťanství, kde svatá trojice má stejné postavení, v bektášíji je jasné, že úcta k Alláhovi je první, pak následuje k Proroku Muhammadovi a posléze úcta k Alíovi a k rodině Proroka Muhammeda.
Reduplikácia v hindčine
Helena Hadvigová
Východiskom môjho výskumu bude analýza súčasnej hindskej tvorby, na základe ktorej sa vo svojej práci pokúsim podať systematický popis reduplikácie a vytvoriť prehľadný systém jej klasifikácie, ktorý by mohol slúžiť k presnému zaradeniu toho ktorého reduplikovaného javu. Okrem tohto budem vychádzať aj z hindských gramatík, učebníc a slovníkov, a z teoretických lingvistických prác o reduplikácii všeobecne.
Magtál – charakteristika a společenská role mongolské oslavné písně
Jiří Hes
Příspěvek pojednává o pozici magtálu – mongolské oslavné písně v kontextu mongolské ústní lidové slovesnosti se zaměřením na jeho sociokulturní roli v popisu a konstrukci obrazu světa mezi mongolskými kočovníky. Na základě překladu a jazykové analýzy vybraných ukázek je demonstrován způsob, jakým se magtál stává prostředkem popisu ideálního světa, didaktickým návodem k životu a formou komunikace mezi lidmi a božstvy.
